Co mě ShotKam naučil o střelbě

Napsal Tom Sykes, tvůrce obsahu a správce sociálních sítí ShotKam

Střílím téměř celý život a dosáhl jsem slušné úrovně, takže se mě ostatní střelci často ptají: „Co ti používání ShotKamu přináší?“ Je to zajímavá otázka, které jsem se rozhodl věnovat tento článek.

I po více než 30 letech střelby mě sledování záznamů ze ShotKamu stále učí věci, které mě samotná zkušenost nenaučila.

Úvod

Pokud sledujete ShotKam na sociálních sítích, nejspíš jste už některé mé střelecké záběry viděli. ShotKam používám přes deset let. Začínal jsem se starším modelem, který jsem testoval v terénu pro časopis, do něhož jsem tehdy psal. V roce 2020 se spolupráce mé mediální firmy se ShotKamem prohloubila: oficiálně jsme začali vytvářet obsah a pomáhat se správou jeho sociálních sítí.

Abych vysvětlil, jak mi ShotKam pomohl, musíme se vrátit až do doby, kdy jsem poprvé vzal do ruky zbraň a začal objevovat střelbu.

Kde to všechno začalo

Vyrůstal jsem ve Velké Británii a doprovázel tátu a staršího bratra na lovecké a střelecké výpravy dávno předtím, než jsem sám poprvé vystřelil. K mým nejranějším vzpomínkám patří naši lovečtí psi a pozorování táty s bratrem při všem možném: od letních dnů na střelnici na asfaltové terče a v krytu při lovu holubů až po mrazivé dny při honech na pernatou zvěř a lovu vodního ptactva. Začínal jsem střelbou ze vzduchovky na papírové terče, než jsem s pomocí táty a dalších mentorů přešel k jednoduchým asfaltovým terčům s brokovnicí.

Ještě mi nebylo deset a základní pojmy předsazení a střelecké techniky pro mě byly těžko pochopitelné. Metodou pokusů a omylů jsem si postupně vytvořil mentální knihovnu záměrných obrazů, která mi sloužila i v dospělosti. Dokázal jsem zasahovat obtížné, někdy i mimořádně náročné cíle, ale ne vždy jsem tyto výkony zopakoval. Hodně jsem spoléhal na instinkt, aniž bych plně rozuměl tomu, proč je rána úspěšná.

Moje první zkušenost se ShotKamem

Posuňme se do doby, kdy mi bylo kolem 25 let a konečně se mi dostala do rukou revoluční technologie jménem ShotKam. Myslím, že jsem byl jedním z prvních uživatelů ve Velké Británii, krátce poté, co se kamera dostala do širšího prodeje.

Poprvé jsem mohl přesně vidět, co se děje ve směru střelby, a záznamy jasně ukazovaly, co dělám. Tehdy bylo na internetu velmi málo obsahu ze ShotKamu, což ostře kontrastuje s dnešní celosvětovou značkou a obrovským množstvím videí na sociálních sítích. Když jsem kameru začal používat, skutečně jsem měl pocit, jako bych viděl svět z jiného úhlu.

Vzpomínám si na první zkoušku na asfaltových terčích na místní střelnici. Prohlížení záznamů na místě a pak doma mě okamžitě naučilo o mé technice mnohem víc, než jsem čekal. Dokonce potvrdilo můj předpoklad, že používám techniku stálého předsazení.

Učení z vlastních záznamů

Během prvních let mi ShotKam pomohl rozšířit knihovnu záměrných obrazů a dosahovat vyrovnanějších výsledků. Také jsem lépe porozuměl chování zvěře.

Možnost sledovat bleskurychlou čírku při úhybných manévrech snímek po snímku na záznamu se 120 snímky za sekundu přinesla neuvěřitelně užitečné poznatky. Ještě výraznější to bylo u záběrů kavek, drobných krkavcovitých ptáků běžných ve Velké Británii. Ty bývá obzvlášť obtížné pravidelně zasahovat, protože často nečekaně mění směr, aby se vyhnuly dalším ranám.

Prohlížení chybených ran v krytu často odhalilo, zda jsem výstřel uspěchal nebo vedl zbraň po nesprávné linii vůči ptáku. Díky tomu jsem mohl provádět úpravy okamžitě.

Za ta léta mi informace získané z tisíců videí pomohly stát se lepším střelcem.

Zkoušení něčeho nového

Další důležitý okamžik učení přišel, když jsem nechal svůj ShotKam používat ostatní. Při natáčení dne s Antoinem, odborníkem na lov holubů, jsem mu půjčil kameru, abychom získali další úhly pro video na YouTube. V holubím krytu předvedl své umění a střílel mnohem vyrovnaněji než já. Strávil jsem hodiny rozebíráním jeho záběrů a pečlivým studiem techniky a stylu, abych zjistil, co mohu převzít a zlepšit vlastní výkon.

Své znalosti jsem rozvíjel také sledováním výukových videí ShotKam. Měl jsem štěstí, že jsem mohl fotografovat Jonnyho Cartera a Joshe Browna při natáčení série Master Sporting Clays. Byla to skvělá příležitost poslouchat profesionálního trenéra, který vysvětloval podrobnosti výchozích poloh zbraně a různých střeleckých stylů. Tyto poznatky mi později pomohly zlepšit vlastní střelbu.

Když dnes přijdu na stanoviště při střelbě na asfaltové terče, věnuji čas detailům, které jsem dříve možná přehlížel. Snažím se nevypnout přemýšlení a jen bez jasného plánu nezavolat „Pull!“. Navzdory dobrým úmyslům se ale tento zvyk při lovu stále vrací. Staré návyky se těžko mění a občas pořád vystřelím rychlou instinktivní ránu, nejspíš častěji, než bych rád přiznal.

Každodenní střelba

Kromě natáčení pro sociální sítě je jedním z největších přínosů ShotKamu možnost upravovat a zlepšovat střelbu přímo v průběhu. Dnes používám ShotKam Gen 4, který nabízí ostřejší video a delší výdrž baterie než předchozí modely. Jasnější záznamy mi pomáhají analyzovat jemné detaily techniky a delší výdrž umožňuje natáčet celý den.

Na střelnici se často trápím s konkrétním asfaltovým terčem. Mnohdy stačí zhlédnout záznam v mobilní aplikaci ShotKam a zjistit, zda střílím nad cíl, příliš předsazuji nebo zůstávám za ním. Když problém rychle odhalím, mnohem snáz opravím techniku a vrátím se ke správnému provedení.

To je pro mě obzvlášť cenné při lovu ptactva. Vidět, co se nedaří, a téměř okamžitě to upravit mi určitě pomohlo přinést domů více zvěřiny na stůl. Záznamy jsem dokonce použil k nalezení střelených ptáků, kteří spadli do hustého porostu!

Učení od komunity ShotKam

Moje práce u ShotKamu mi také umožňuje sledovat záběry jiných uživatelů, ať už nás označí na sociálních sítích, nebo je zveřejní ve facebookové skupině ShotKam Community. Tím mi všichni pomáháte rozšiřovat znalosti o střelbě a chování zvěře.

Nikdy jsem například nelovil divočáky na naháňce v Evropě, ale po zhlédnutí tolika videí na toto téma mám pocit, že bych mnohem lépe věděl, co očekávat a kde začít.

Když se ohlédnu zpět, přál bych si mít ShotKam už při svých začátcích. Možnost vidět přesně, jak se ústí hlavně pohybuje vůči cíli, je obrovská výhoda, zvlášť pro někoho, kdo se teprve učí. Nepochybně by mi to pomohlo rozvinout techniku a postupovat mnohem rychleji.

Závěrečné myšlenky

Stejně jako většina střelců si nenamlouvám, že jsem tento sport dokonale ovládl. Rozhodně nejsem George Digweed a vím, že je vždy co zlepšovat. Budu dál zkoušet nové techniky, učit se od ostatních a využívat každou příležitost stát se co nejlepším střelcem.

To je jedna z největších lekcí, které mi ShotKam dal: bez ohledu na to, jak dlouho střílíte, je vždy něco nového, co se můžete naučit.